Registr skutečných majitelů: Co prozradí o českých firmách?

Co je registr skutečných majitelů

Registr skutečných majitelů představuje veřejně přístupný informační systém veřejné správy, který obsahuje zákonem vymezené údaje o skutečných majitelích právnických osob a svěřenských fondů. Tento registr byl zaveden na základě zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, který implementuje požadavky evropské směrnice AML. Hlavním účelem registru je zvýšení transparentnosti vlastnických struktur a prevence praní špinavých peněz.

Databáze skutečných majitelů umožňuje veřejnosti zjistit, kdo skutečně ovládá nebo má významný vliv na konkrétní společnost či jiný právní subjekt. Skutečným majitelem se rozumí každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem. Jedná se především o osoby, které mohou přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv v právnické osobě nebo které mají právo na podíl na zisku větší než 25 %.

V registru jsou povinně evidovány všechny právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku a svěřenské fondy zapsané do evidence svěřenských fondů. Výjimku tvoří například některé veřejnoprávní právnické osoby nebo společenství vlastníků jednotek. Údaje do registru zapisují buď přímo evidující osoby, nebo jejich zmocněnci, případně notáři.

Povinnost zápisu do registru skutečných majitelů vzniká automaticky se vznikem právnické osoby nebo svěřenského fondu. Při změně skutečného majitele nebo údajů o něm je nutné provést aktualizaci zápisu bez zbytečného odkladu. Nesplnění této povinnosti může vést k významným sankcím, včetně pokut až do výše 500 000 Kč. Navíc může mít nezapsání skutečného majitele negativní důsledky při účasti ve veřejných zakázkách nebo při čerpání dotací.

Registr obsahuje nejen aktuální údaje o skutečných majitelích, ale také historické údaje a informace o způsobu, jakým skutečný majitel uplatňuje svůj vliv. Veřejnost má přístup k základním údajům o skutečných majitelích prostřednictvím webového rozhraní, zatímco oprávněné osoby a orgány veřejné moci mají přístup k širšímu rozsahu informací.

Pro zápis do registru je nutné využít elektronický formulář dostupný na portálu justice. K přístupu do formuláře je potřeba elektronická identifikace, například prostřednictvím datové schránky nebo bankovní identity. Zápis může provést také notář, který má k dispozici speciální rozhraní pro přímý zápis do registru.

Význam registru skutečných majitelů neustále roste, zejména v souvislosti s bojem proti praní špinavých peněz a daňovým únikům. Transparentnost vlastnických struktur je důležitá nejen pro státní orgány, ale také pro obchodní partnery, investory a širokou veřejnost. Registr tak představuje důležitý nástroj pro zvýšení důvěryhodnosti podnikatelského prostředí a prevenci ekonomické kriminality.

Povinnost zápisu do registru

Zákon o evidenci skutečných majitelů ukládá právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku povinnost zapsat své skutečné majitele do příslušného registru. Tato povinnost se vztahuje na široké spektrum subjektů, včetně obchodních společností, družstev, spolků, nadací a ústavů. Nesplnění této povinnosti může mít závažné právní a finanční důsledky.

Lhůta pro zápis skutečného majitele je stanovena na 15 dnů od vzniku rozhodné skutečnosti. To znamená, že pokud dojde ke změně skutečného majitele nebo k jiným relevantním změnám v vlastnické struktuře, musí být tato změna neprodleně zanesena do registru. Právnické osoby jsou povinny udržovat údaje v registru aktuální a pravdivé.

Proces zápisu do registru skutečných majitelů lze provést několika způsoby. Nejčastěji se využívá služeb notáře, který může provést zápis přímo do registru. Alternativně lze podat návrh na zápis prostřednictvím formuláře na portálu justice, přičemž je nutné disponovat elektronickým podpisem nebo datovou schránkou. Návrh musí obsahovat všechny zákonem požadované informace, včetně identifikačních údajů skutečného majitele a popisu vlastnické struktury.

Zákon definuje skutečného majitele jako fyzickou osobu, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat rozhodující vliv v právnické osobě. To zahrnuje osoby, které disponují více než 25 % hlasovacích práv, podílem na zisku větším než 25 %, nebo jiným způsobem fakticky ovládají danou právnickou osobu. V případě složitějších vlastnických struktur je nutné identifikovat celý řetězec vlastnických vztahů až ke konečnému skutečnému majiteli.

Nesplnění povinnosti zápisu do registru může vést k významným sankcím. Kromě pokut hrozí také omezení výkonu hlasovacích práv, zákaz výplaty podílu na zisku nebo nemožnost účasti ve veřejných zakázkách. Navíc nezapsaný skutečný majitel nemůže vykonávat svá práva vůči právnické osobě a případné právní jednání učiněné v rozporu s touto skutečností může být považováno za neplatné.

Registr skutečných majitelů slouží k větší transparentnosti vlastnických struktur a prevenci praní špinavých peněz. Údaje v registru jsou částečně veřejně přístupné, což umožňuje kontrolu ze strany veřejnosti i státních orgánů. Některé citlivé informace jsou však přístupné pouze oprávněným osobám a orgánům veřejné moci.

Pro správný zápis do registru je důležité správně určit skutečného majitele podle zákonných kritérií. V případě pochybností je vhodné konzultovat situaci s právním poradcem nebo notářem, kteří mají zkušenosti s touto problematikou. Právnická osoba musí být schopna doložit, jakým způsobem určila svého skutečného majitele a na základě jakých skutečností došla k tomuto závěru.

Lhůty pro zápis údajů

Zákon stanovuje přesné časové lhůty, ve kterých musí být údaje o skutečných majitelích zapsány do evidence skutečných majitelů. Pro nově vznikající právnické osoby platí povinnost zapsat údaje o skutečném majiteli do 15 dnů od jejich vzniku. Tato lhůta začíná běžet ode dne, kdy je subjekt zapsán do příslušného veřejného rejstříku, například obchodního rejstříku v případě obchodních společností.

U již existujících právnických osob je situace mírně odlišná. Pokud dojde ke změně skutečného majitele nebo k úpravě zapisovaných údajů, musí být tato změna oznámena a zapsána do evidence do 15 dnů ode dne, kdy se o ní povinný subjekt dozvěděl. Je důležité poznamenat, že tato lhůta se vztahuje k okamžiku, kdy se subjekt o změně skutečně dozvěděl, nikoliv k datu, kdy změna fakticky nastala.

V případě svěřenských fondů platí obdobná pravidla jako u právnických osob. Správce svěřenského fondu je povinen zajistit zápis údajů o skutečném majiteli do 15 dnů od vzniku svěřenského fondu. Stejná lhůta platí i pro oznámení případných změn v údajích o skutečném majiteli svěřenského fondu.

Zákon pamatuje i na situace, kdy dochází k přeměnám právnických osob, jako jsou fúze, rozdělení nebo změna právní formy. V těchto případech musí být údaje o skutečném majiteli nástupnické společnosti zapsány nejpozději do 15 dnů od data účinnosti přeměny. Tato povinnost se vztahuje na všechny formy přeměn definované zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, kdy dochází k převodu podílu nebo k jiným změnám vlastnické struktury, které mohou mít vliv na určení skutečného majitele. V takových případech je nutné pečlivě analyzovat, zda došlo ke změně skutečného majitele, a pokud ano, zajistit včasný zápis nových údajů do evidence.

Pro zahraniční právnické osoby, které působí na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo organizační složky, platí obdobné lhůty. Tyto subjekty musí zajistit zápis údajů o skutečném majiteli do 15 dnů od zápisu pobočky do obchodního rejstříku.

Je důležité zmínit, že nedodržení stanovených lhůt může mít závažné důsledky. Kromě hrozby sankčních postihů může nezapsání údajů o skutečném majiteli vést k omezení výkonu hlasovacích práv, práva na podíl na zisku nebo může způsobit problémy při účasti ve veřejných zakázkách. Proto je nezbytné věnovat dodržování zákonných lhůt náležitou pozornost a zajistit včasné plnění všech souvisejících povinností.

V případě nejasností ohledně běhu lhůt nebo postupu při zápisu údajů je vhodné konzultovat situaci s právním poradcem nebo využít metodickou podporu poskytovanou příslušnými orgány. Správné dodržování lhůt pro zápis údajů je klíčovým předpokladem pro řádné fungování evidence skutečných majitelů a naplnění jejího účelu v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Sankce za nezapsání do registru

Za porušení povinností souvisejících se zápisem do registru skutečných majitelů hrozí právnickým osobám závažné sankce. Nezapsání údajů do registru nebo jejich neaktualizace může vést k významným právním a finančním důsledkům. Právnická osoba, která nezajistí zápis svého skutečného majitele, se vystavuje pokutě až do výše 500 000 Kč. Tato sankce může být uložena opakovaně, dokud nedojde k nápravě stavu.

Kromě přímých finančních postihů existují i další závažné důsledky. Společnost bez zapsaného skutečného majitele nemůže čerpat dotace ani se účastnit veřejných zakázek. To může mít pro mnohé firmy fatální následky, zejména pokud je jejich byznys model založen na účasti ve veřejných soutěžích nebo čerpání dotačních programů. Navíc mohou vzniknout komplikace při jednání s bankami, které jsou povinny ověřovat skutečné majitele svých klientů v rámci opatření proti praní špinavých peněz.

Další významnou sankční rovinou je omezení výkonu hlasovacích práv. Společník nebo akcionář, který není řádně zapsán jako skutečný majitel, nemůže vykonávat svá hlasovací práva a nemá nárok ani na podíl na zisku. Toto omezení trvá až do okamžiku řádného zápisu do registru. V praxi to znamená, že takový společník se nemůže účastnit rozhodování na valné hromadě a přichází o své dividendy.

Zákon také stanoví, že právnická osoba nesmí vyplatit podíl na zisku nebo jiné vlastní zdroje osobě, která není zapsána jako skutečný majitel, přestože jím podle zákona je. Případné vyplacení podílu v rozporu s tímto zákazem by mohlo být považováno za bezdůvodné obohacení a příjemce by byl povinen prostředky vrátit.

Závažným důsledkem je také negativní reputační dopad na společnost. V době, kdy je transparentnost podnikání stále důležitější, může absence zápisu v registru skutečných majitelů vyvolat nedůvěru obchodních partnerů a komplikovat běžné obchodní vztahy. Některé společnosti dokonce podmiňují navázání obchodní spolupráce řádným zápisem protistrany v registru.

V případě zjištění nesrovnalostí může soud zahájit řízení o nesrovnalostech z moci úřední. Během tohoto řízení může být právnické osobě uložena povinnost odstranit nesrovnalosti pod hrozbou dalších sankcí. Pokud právnická osoba nereaguje na výzvy soudu k nápravě, může být sankcionována opakovaně, přičemž výše pokut se může postupně zvyšovat.

Je důležité si uvědomit, že odpovědnost za správnost a aktuálnost údajů v registru nese sama právnická osoba. Proto je nezbytné věnovat této povinnosti náležitou pozornost a zajistit pravidelnou kontrolu a aktualizaci zapisovaných údajů. Prevence je v tomto případě mnohem efektivnější než následné řešení problémů spojených se sankcemi.

Transparentnost vlastnických struktur je základním pilířem důvěryhodného podnikání a registr skutečných majitelů je klíčovým nástrojem v boji proti praní špinavých peněz a daňovým únikům.

Radovan Kovář

Způsob zápisu do evidence

Zápis do evidence skutečných majitelů lze provést několika způsoby, přičemž každý z nich má své specifické náležitosti a postupy. Nejčastějším způsobem je tzv. přímý zápis prostřednictvím notáře, který disponuje přístupem do evidence a může provést zápis na základě předložených dokumentů. Notář v tomto případě ověří totožnost žadatele a zkontroluje předložené podklady, které prokazují skutečné majitele. Tento způsob je oblíbený především pro svou rychlost a profesionální asistenci.

Alternativně lze využít inteligentní formulář dostupný na portálu justice.cz, který žadatele provede celým procesem zápisu. Při využití této možnosti je nutné disponovat elektronickým podpisem nebo datovou schránkou. Formulář vyžaduje uvedení všech zákonem stanovených údajů o skutečném majiteli, včetně jeho identifikačních údajů, velikosti jeho podílu či jiné formy kontroly nad právnickou osobou.

Zápis lze provést také prostřednictvím rejstříkového soudu, kdy je třeba podat návrh na zápis skutečného majitele spolu s příslušnými přílohami. Tento způsob může být časově náročnější, neboť soud musí o návrhu rozhodnout ve lhůtě stanovené zákonem. Dokumenty předkládané soudu musí být v originále nebo úředně ověřené kopii a v případě cizojazyčných dokumentů je nutný jejich úředně ověřený překlad do češtiny.

Při zápisu je nezbytné doložit skutečnosti prokazující postavení skutečného majitele. To zahrnuje například společenskou smlouvu, stanovy, seznam společníků, výpisy z obchodního rejstříku či jiné dokumenty prokazující vlastnickou a řídící strukturu právnické osoby. V případě složitější vlastnické struktury je vhodné přiložit také grafické znázornění vztahů mezi jednotlivými osobami.

Důležitým aspektem je také povinnost průběžné aktualizace údajů v evidenci. Každá změna týkající se skutečného majitele musí být do evidence zapsána bez zbytečného odkladu po jejím vzniku. Za nesplnění této povinnosti hrozí právnické osobě sankce. Právnická osoba je rovněž povinna uchovávat dokumenty dokládající správnost a úplnost údajů o skutečném majiteli po dobu deseti let od zániku postavení skutečného majitele.

Systém evidence skutečných majitelů je propojen s dalšími registry, což umožňuje automatické předvyplnění některých údajů a jejich ověření. Tento prvek významně usnadňuje proces zápisu a minimalizuje riziko chyb při zadávání dat. Zápis do evidence je zpoplatněn, přičemž výše poplatku se liší podle zvoleného způsobu provedení zápisu. V případě zápisu prostřednictvím notáře se hradí notářský poplatek, při podání návrhu soudu se platí soudní poplatek dle příslušného sazebníku.

Veřejně přístupné údaje v registru

Veřejný přístup k údajům v registru skutečných majitelů je klíčovým prvkem transparentnosti podnikatelského prostředí v České republice. Každý může bez nutnosti registrace nebo přihlášení nahlížet do veřejné části registru skutečných majitelů, která obsahuje základní informace o skutečných majitelích právnických osob a svěřenských fondů. Mezi tyto veřejně dostupné údaje patří zejména jméno a příjmení skutečného majitele, stát jeho bydliště, rok a měsíc narození, státní příslušnost a charakteristika jeho postavení vůči právnické osobě.

V případě právnických osob jsou veřejně přístupné také údaje o jejich názvu, sídle a identifikačním čísle. Důležitou součástí veřejných údajů je také popis struktury vztahů, který vysvětluje, jakým způsobem skutečný majitel vykonává svůj vliv v dané společnosti. Tento popis může zahrnovat informace o přímém či nepřímém vlastnictví podílů, hlasovacích právech nebo jiných formách kontroly.

Zákon o evidenci skutečných majitelů stanovuje, že některé údaje musí zůstat neveřejné z důvodu ochrany osobních údajů. Mezi neveřejné údaje patří například přesné datum narození skutečného majitele, jeho adresa bydliště či číslo průkazu totožnosti. Tyto citlivé informace jsou dostupné pouze oprávněným orgánům státní správy a dalším zákonem určeným subjektům.

Významným aspektem veřejné části registru je možnost získat částečný výpis z evidence skutečných majitelů, který obsahuje aktuální údaje o skutečném majiteli. Tento výpis lze získat elektronicky prostřednictvím webového rozhraní registru. Pro získání úplného výpisu, který obsahuje i historické údaje a neveřejné informace, je nutné prokázat oprávněný zájem nebo zákonné zmocnění.

Veřejná přístupnost údajů v registru významně přispívá k prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu. Umožňuje také obchodním partnerům, novinářům a široké veřejnosti ověřit si vlastnickou strukturu společností, se kterými přicházejí do styku. Transparentnost vlastnických struktur je důležitým nástrojem pro budování důvěry v podnikatelském prostředí a prevenci ekonomické kriminality.

Systém veřejně přístupných údajů je pravidelně aktualizován a spravován Ministerstvem spravedlnosti České republiky. Právnické osoby mají povinnost udržovat údaje v registru aktuální a jakékoliv změny musí být oznámeny bez zbytečného odkladu. Nesplnění této povinnosti může vést k uložení sankce. Veřejná část registru také umožňuje sledovat historii změn v údajích o skutečných majitelích, což přispívá k lepší dohledatelnosti a kontrole vlastnických struktur v čase.

Výjimky z povinnosti evidence

Zákon o evidenci skutečných majitelů stanovuje několik důležitých výjimek z povinnosti zápisu do registru skutečných majitelů. Mezi subjekty, které nemají povinnost evidovat skutečné majitele, patří především státní organizace a veřejnoprávní právnické osoby. Konkrétně se jedná o státní podniky, státní organizace, územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace, dobrovolné svazky obcí, školské právnické osoby zřízené státem, územním samosprávným celkem či dobrovolným svazkem obcí.

Další významnou skupinou, která nepodléhá evidenční povinnosti, jsou církve a náboženské společnosti, včetně právnických osob založených církvemi. Tato výjimka se vztahuje také na jejich svazy a evidované právnické osoby podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností. Stejně tak jsou z povinnosti evidence vyňaty politické strany a politická hnutí, které podléhají jiným formám kontroly a transparentnosti.

Významnou výjimku představují také společenství vlastníků jednotek, která jsou specifickou právní formou sdružující vlastníky bytových jednotek v bytových domech. Tato výjimka je logická vzhledem k povaze těchto subjektů, kde jsou skuteční majitelé jasně identifikovatelní prostřednictvím katastru nemovitostí.

Odborové organizace a organizace zaměstnavatelů, včetně jejich pobočných organizací, jsou rovněž osvobozeny od povinnosti evidence skutečných majitelů. Toto osvobození se vztahuje i na jejich vzájemné organizační jednotky a mezinárodní odborové organizace a jejich pobočné organizace působící na území České republiky.

Honební společenstva založená podle zákona o myslivosti představují další skupinu subjektů, které nemusí evidovat své skutečné majitele. Tato výjimka reflektuje specifickou povahu těchto společenstev, která jsou založena za účelem výkonu práva myslivosti a sdružují vlastníky nebo nájemce honebních pozemků.

Zvláštní postavení mají také právnické osoby, v nichž má přímo nebo nepřímo veškeré podíly na prospěchu a hlasovacích právech Česká republika, kraj nebo obec. Tyto subjekty jsou automaticky považovány za transparentní a jejich skuteční majitelé jsou jasně určitelní z povahy jejich vlastnické struktury.

Je důležité zmínit, že výjimka z povinnosti evidence se vztahuje také na zahraniční právnické osoby založené podle práva jiného členského státu Evropské unie, které působí na území České republiky prostřednictvím pobočky. Tyto subjekty evidují své skutečné majitele v zemi svého původu podle tamních předpisů, a proto není nutné duplicitní evidování v českém registru.

Přestože tyto subjekty nemají povinnost evidovat své skutečné majitele, mohou tak učinit dobrovolně, pokud to považují za vhodné z hlediska transparentnosti nebo obchodních vztahů. Dobrovolný zápis může být výhodný zejména při účasti ve veřejných zakázkách nebo při žádostech o dotace, kde může být transparentnost vlastnické struktury významným faktorem.

Ověřování a aktualizace údajů

Zákon o evidenci skutečných majitelů ukládá právnickým osobám povinnost pravidelně kontrolovat a aktualizovat údaje v registru skutečných majitelů. Každá společnost musí minimálně jednou ročně ověřit, zda jsou zapsané informace stále platné a odpovídají skutečnosti. Tento proces není jen formální záležitostí, ale představuje důležitý nástroj pro zajištění transparentnosti vlastnických struktur a prevenci praní špinavých peněz.

Při ověřování údajů je nutné zkontrolovat všechny zapsané informace, včetně osobních údajů skutečných majitelů, jejich podílů ve společnosti a způsobu, jakým vykonávají koncový vliv. V případě zjištění jakýchkoliv nesrovnalostí nebo změn je právnická osoba povinna bez zbytečného odkladu provést aktualizaci údajů v registru. Zákon stanovuje lhůtu 15 dnů od okamžiku, kdy se o změně dozvěděla nebo měla dozvědět.

Proces aktualizace může být proveden několika způsoby. Nejčastěji se využívá služeb notáře, který má přímý přístup do systému a může provést změny okamžitě. Alternativně lze využít služeb advokáta nebo podat návrh na zápis změny přímo prostřednictvím rejstříkového soudu. Při nedodržení povinnosti aktualizace hrozí právnické osobě sankce až do výše 500 000 Kč.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, kdy dochází k významným změnám ve vlastnické struktuře společnosti, například při prodeji podílů, fúzích nebo při změně ovládající osoby. V těchto případech je nutné nejen aktualizovat údaje v registru, ale také připravit novou dokumentaci prokazující skutečné majitele a způsob jejich vlivu na společnost.

Systém evidence skutečných majitelů je propojen s dalšími registry a databázemi, což umožňuje křížovou kontrolu údajů. Nesoulad mezi údaji v různých registrech může vést k dodatečným kontrolám ze strany příslušných orgánů. Proto je důležité zajistit konzistenci informací napříč všemi evidencemi.

Právnické osoby by měly mít nastavené interní procesy pro pravidelnou kontrolu a aktualizaci údajů. To zahrnuje určení odpovědné osoby, vytvoření harmonogramu kontrol a vedení dokumentace o provedených ověřeních. Doporučuje se také uchovávat veškeré podklady, které byly použity pro původní zápis nebo následné změny, minimálně po dobu 10 let.

V případě složitějších vlastnických struktur, zejména u mezinárodních společností nebo při zapojení svěřenských fondů, je vhodné využít služeb specializovaných poradců. Ti mohou pomoci s identifikací skutečných majitelů a správným nastavením procesu jejich evidence a aktualizace. Pravidelná kontrola a aktualizace údajů není jen zákonnou povinností, ale představuje také důležitý nástroj pro udržení důvěryhodnosti společnosti a její ochranu před případnými sankcemi nebo reputačními riziky.

Propojení s evropskými registry

Český registr skutečných majitelů je v současnosti propojen s evropskými registry prostřednictvím systému BORIS (Business Ownership Registers Interconnection System). Toto propojení umožňuje efektivní výměnu informací o skutečných majitelích právnických osob a svěřenských fondů napříč členskými státy Evropské unie. Systém byl implementován v souladu s požadavky páté směrnice AML (Anti-Money Laundering), která stanovila povinnost vzájemného propojení národních registrů skutečných majitelů.

Propojení českého registru s evropskou platformou přináší významné výhody v oblasti transparentnosti vlastnických struktur a boje proti praní špinavých peněz. Uživatelé mají nyní možnost získat informace o skutečných majitelích zahraničních společností působících v České republice, stejně jako o českých společnostech působících v zahraničí. Přístup k těmto údajům je zajištěn prostřednictvím jednotného evropského portálu e-Justice, který slouží jako centrální přístupový bod.

Významným aspektem mezinárodního propojení je standardizace dat a jejich formátů. České ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s evropskými partnery implementovalo jednotný datový model, který zajišťuje kompatibilitu informací napříč různými národními registry. Tato standardizace umožňuje automatizované zpracování dat a jejich efektivní využití při kontrolních a analytických činnostech.

V rámci propojení s evropskými registry došlo také k posílení verifikačních mechanismů pro ověřování správnosti údajů o skutečných majitelích. Systém nyní umožňuje křížovou kontrolu informací s registry jiných členských států, což významně přispívá k odhalování nesrovnalostí a potenciálních pokusů o obcházení zákonných povinností. Důležitým prvkem je také automatické notifikační systém, který upozorňuje příslušné orgány na změny v vlastnických strukturách společností s přeshraničním působením.

Propojení registrů také významně zjednodušilo práci orgánům činným v trestním řízení, finančním úřadům a dalším oprávněným institucím. Tyto orgány mohou nyní efektivněji sledovat vlastnické vazby napříč různými jurisdikcemi a lépe identifikovat případné rizikové transakce nebo podezřelé vlastnické struktury. Systém také umožňuje rychlejší výměnu informací v případech přeshraničního vyšetřování hospodářské kriminality.

Pro české podnikatele a firmy znamená propojení s evropskými registry také zjednodušení administrativních procesů při zakládání poboček nebo dceřiných společností v jiných členských státech EU. Díky jednotnému přístupu k informacím o skutečných majitelích se významně snížila administrativní zátěž spojená s prokazováním vlastnických struktur v zahraničí. Systém také přispívá k větší právní jistotě při mezinárodních obchodních transakcích, kdy je možné snadno ověřit skutečné majitele potenciálních obchodních partnerů.

Využití registru v praxi

Registr skutečných majitelů nachází v praxi široké uplatnění napříč různými oblastmi podnikání a státní správy. Primárně slouží k transparentnosti vlastnických struktur a pomáhá v boji proti praní špinavých peněz. Finanční instituce pravidelně využívají tento registr při poskytování bankovních služeb a produktů, kdy musí ověřovat skutečné majitele svých klientů v rámci povinné kontroly. Banky, pojišťovny a další finanční instituce tak mohou efektivně plnit své zákonné povinnosti v oblasti AML (Anti Money Laundering).

V oblasti veřejných zakázek má registr skutečných majitelů nezastupitelnou roli. Zadavatelé veřejných zakázek jsou povinni ověřovat skutečné majitele účastníků zadávacího řízení, aby předešli možnému střetu zájmů a zajistili transparentnost celého procesu. Státní orgány a municipality tak mohou lépe kontrolovat, s kým skutečně uzavírají smlouvy a předcházet případným podvodům či korupci.

Významné využití nachází registr také v oblasti dotací a veřejné podpory. Poskytovatelé dotací musí ověřovat skutečné majitele žadatelů, aby zajistili, že veřejné prostředky nebudou zneužity nebo poskytnuty subjektům, které nesplňují stanovené podmínky. Toto opatření významně přispívá k efektivnějšímu a transparentnějšímu rozdělování veřejných prostředků.

Právní a poradenské firmy využívají registr při poskytování služeb svým klientům, zejména v oblasti fúzí a akvizic, kde je nezbytné znát skutečnou vlastnickou strukturu zapojených společností. Daňoví poradci a auditoři pracují s registrem při ověřování propojených osob a správném nastavení transferových cen. Registry také slouží při identifikaci skutečných majitelů v rámci mezinárodní výměny informací pro daňové účely.

V oblasti compliance a řízení rizik představuje registr skutečných majitelů klíčový nástroj pro firmy, které potřebují prověřovat své obchodní partnery. Pomáhá jim identifikovat potenciální rizika spojená s obchodními vztahy a přijímat informovaná rozhodnutí o spolupráci. Významnou roli hraje registr také při prevenci podvodů a ochraně před reputačními riziky.

Orgány činné v trestním řízení využívají registr při vyšetřování hospodářské kriminality, daňových úniků a korupce. Přístup k informacím o skutečných majitelích jim umožňuje lépe odhalovat složité vlastnické struktury a identifikovat osoby, které mohou stát za nelegálními aktivitami. Finanční analytický úřad pak využívá data z registru při analýze podezřelých transakcí a boji proti praní špinavých peněz.

V neposlední řadě slouží registr také novinářům a investigativním pracovníkům, kteří se zabývají odhalováním možných nepravostí a kauz spojených s veřejnými zakázkami či dotacemi. Přispívá tak k větší transparentnosti podnikatelského prostředí a posiluje důvěru veřejnosti v ekonomický systém.